Letošní podzim Ústeckého přeboru se hrál až do konce listopadu. I tak už se hráči a trenér těší na zahájení zimní přípravy 10.1.2015.

Kádr mužstva se v létě oproti jaru moc nezměnil a  i po sestupu z divize se podařilo základní kostru mužstva udržet. Sice někteří hráči chtěli odejít, ale nakonec se je podařilo v mužstvu udržet a zapojili do přípravy. Odešel pouze Vít Kala, který dal přednost Hrobcům. Do mužstva se zařadilo i několik hráčů, kteří přišli z B týmu, který se přes léto rozpadl jako domeček z karet. Po delším hledání se podařilo dohodnout s Josefem Vinšem, který se v červenci stal trenérem mužstva, a byla to dobrá volba. Přišel z Doks, kde několik let úspěšně koučoval dospělé místního týmu v Libereckém přeboru. Jako hráč má za sebou i ligové zkušenosti. Výsledky v letní přípravě vcelku dobré a do Modré 24. 8. 2014 k 1. zápasu jsme jeli, jako mírný favorit, i když tipovat vítěze hned v úvodu je složité.  To se také potvrdilo a domů jsme si přivezli porážku 3:2. Co nám bylo platné, že jsme vedli 1:0, když jsme polevili a nadšeně hrající svěřenci pana Michalce bodovali naplno. 2. kolo bylo o něco lepší, vedli jsme 2:0, ale v 80. minutě hosté vyrovnali na 2:2. Už  se nastavovalo, když rozhodčí nařídil volný přímý kop z hranice šestnáctky a Stejskal ho zahrál, jak jsme si přáli. Byl z toho vítězný gól na 3:2. 6. září nás čekal další zápas venku, na hřišti nováčka v Rumburku a ještě dnes se cítíme zklamání z porážky 3:2. Opět jsme vedli, ale lajdácká hra v závěru, penalta a odjezd domů s nulou. Herní úlevu jsme si prožili doma 13. 9. proti Junioru Děčín.  Výhra 5:0 potěšila diváky. Belák dal 3 góly, Stejskal 2. No a pak už jsme se konečně dočkali výhry i venku. V neděli odpoledne 21. 9. na hřišti posledního týmu tabulky v Blšanech. Výkon značku kvality nedostal, ale jak po zápase řekl předseda oddílu Vladimír Frey,“Aspoň, že jsou z toho 3 body “   Do tohoto kola pro zdejší fanoušky asi nepřitažlivější zápas se odehrál 27. 9. V Hrobcích, kde hraje roudnická kolonie. Zápas měl jasný průběh. Naše mužstvo kralovalo a i ve 2. zápase na hřišti soupeře v řadě vyhrálo. Na vítězství 7:2 se podílelo 6 střelců. Když jsme o týden později doma až nečekaně hladce a vysoko 8:1 porazili Modlany, v jehož řadách hrají i bývalí ligoví fotbalisté, tak začalo být o Štětí ve fotbalových kruzích této úrovně slyšet.  11. říjen byl dnem, kdy jsme jeli na ne zrovna přátelskou půdu do horního Jiřetína, který společně s námi honí bodově vedoucí  Litvínov. První poločas bez branek, ve druhém jsme vedli 2:0, domácí 12 minut před koncem snížili na 1:2 a bylo z toho to pravé fotbalové dráma se šťastným koncem pro nás. Třetí zápas v řadě s mužstvy  z těch úplně nejvyšších příček jsme sehráli doma s Bílinou. Šancí v prvním poločase bylo spousta, ale ne a ne míč dostat do branky. Podařilo se to až Kuclerovi přímo z rohu 7 minut po změně stran. Další branku přidal ještě Belák a do Litvínova k zápasu podzimu proti 1. mužstvu tabulky jsme 25. 10. odjížděli v postavení 2. týmu tabulky s 3 bodovou ztrátou.  Co se s námi, ale dělo v úvodu zápasu bylo neskutečné. 1. minuta a hned gól, v 8. další a ještě v závěru poločasu jsme inkasovali potřetí.  Že se dá s Litvínovem hrát, jsme se bohužel přesvědčili až ve 2. části. Vstřelili jsme 2 branky a domácí se začali bát o výsledek.  Škoda, že se nám nepodařilo aspoň vyrovnat na 3:3.  Třetího nováčka soutěže Spořice, ty se nachází kousek od Chomutova, jsme přivítali 1. listopadu.  Hrály až s přílišným respektem a už v prvním dějství bylo za stavu 3:0 rozhodnuto.  Ve druhém poločase přidal branku na konečných 4: 0 Rejman. Daleká Kadaň, a aby se nám sem jelo s chutí, tak její funkcionáři den před zápasem volali, že se bude hrát na umělce. Výkon podle toho z naší strany i tak vypadal. Domácí byli v prvním poločase vyrovnaným soupeřem a hrát jsme začali, až když nám začalo téct do bot. 73. minuta  Slanička střílí první branku. Domácí se položili a byla z toho výhra 4:0. 3 branky dal právě Slanička.  Nemilé překvapení jsme zažili doma proti Proboštovu 15. 11. Naše pýcha, domácí neporazitelnost padla. Už v prvním poločase jsme inkasovali 2x. Ve druhém už se po brance Slaničky na 3:2 z penalty zdálo, že domácí neporazitelnost uhájíme, ale 4 minuty před koncem Záveský vyrovnal na 3:3. Na řadu přišly penalty a aspoň z toho byl zisk bodu. V posledním venkovním mistrovském zápase v Neštěmicích nás domácí přeložili na mini umělou trávu s čímž jsme se prali celých 90 minut a i když jsme bojovali, tak jsme se dopouštěli individuálních chyb a ze hřiště odešli poraženi 2:1. V posledním mistrovském zápase v utkání o 2. Místo doma přivítali FK Louny. Ty se rychle ujali vedení a později se ukázalo, že to také byla v zápase branka jediná. Poslední 3 zápasy nám moc nevyšly, a i když jsme v průběhu podzimu dlouho drželi 2, příčku, tak jsme nakonec skončili až na místě 4. Podzim i přes 2 poslední zaváhání můžeme hodnotit dobře. Postavení v tabulce  je  celkem příznivé a je dobrým vkladem pro jaro.